Čínská povaha

Qinling_2021

O čínské společnosti máme obecně dojem, že Číňané žijí ve světě neporušitelných pravidel typu "tady je pravidlo a všichni ho budou dodržovat". Než jsem přijel do Číny, měl jsem stejný dojem, ale ten se postupně měnil, jak jsem poznával skutečnou čínskou kulturu, alespoň tady v provincii Shaanxi. 
Tady je pár příkladů. 

Loni jsme chtěli s přáteli, se kterými chodím po horách, vyrazit do hor na "alpské louky", jak tomu říkají. DOjet autem do nadmořské výšky 2050 metrů na silnici G210 jižně od Xi'anu, tam zaparkovat a vydat se pěšky do výšky 2500 nebo 2600 metrů, obejít tu oblast a vrátit se zpět. Brzy ráno začalo sněžit a policie zablokovala přístup na G210 na začátku kaňonu do pohoří Qinling. Zaparkovali jsme tedy před závorou a šli po silnici asi 500 metrů, kde je buddhistický chrám. Jelikož nerozumím čínsky a znalost mých přátel angličtiny je také nulová, naše komunikace je velmi omezená. Vysvětlili mi, abych si sedl a čekal. Dobře. Za 15 minut přijely shora dvě dodávky, kamarádi zavolali do vesnice nad námi, aby nás odvezli nahoru, protože sami tam nemůžeme. Naskákali jsme do aut a rozjeli se nahoru. Asi po 400 metrech nás zastavila policie a donutili nás vystoupit z aut. Co se vlastně stalo. Policie si všimla dvou prázdných dodávek jedoucích po silnici dolů a bylo jim jasné, že velmi brzy pojedou zase nahoru a to plné, takže si na nás prostě počkali. Policajt si vyfotil všechny lidi, kteří tam byli, a řekla nám, abychom se vrátili, a řidičům vynadal. Vtipné bylo, že policii nezajímaly naše obličeje, chtěli mít jen důkaz, kolik lidí bylo v dodávkách. Takže než jsme se vyfotili, otočili jsme se od policie, takže si policie vyfotila naše záda. Pak jsme šli dolů zpátky k buddhistickému chrámu a šli do hor tam asi na pětihodinovou procházky po chrámech, kterých je v podhůří Qinling spousta. Opravdu pěkný den ve sněhové nadílce, všude byl takový klid a ticho.Příště jsme se s manželkou vydali na vrchol G210 a chtěli jsme se tam projít. Okolí vrcholu silnice je oplocené a všude jsou cedule "vstup zakázán". Tak mi manželka řekla, vidíš, tam je zakázáno chodit nemůžeme tam. Bez ohledu na zakaz byla vedle cedule v plotě díra a za ní spousta lidí. Ukázal jsem na ně manželce a ona mi v legračním pokusu neztratit tvář řekla, že ti lidé musí mít zvláštní povolení, aby tam mohli chodit. Řekl jsem jí, že mám stejné povolení jako ti lidé za plotem a ať si přestane vymýšlet a vyrazí nahoru. Potkali jsme tam asi 100 lidí, kteří také ignorovali tu ceduli "nevstupovat".
Nejvyšší vrchol v blízkosti Xi'anu kromě hory Taibai je Crystal peak, 3015 metrů nad mořem. Tam vede oficiální stezka vedle lanovky do výšky 2300, pak dřevěná stezka, betonová stezka a nakonec horská stezka. Jakmile se dostanete na vrchol, uvidíte, ze z druhé strany vede další stezka, kterou ale blokuje ostnatý drát a tradiční cedule "vstup zakázán". Nahoře na Crystal Peaku jsem byl zatím tuším 6x, jednou po oficiální stezce podel lanovky a 5x z druhé strany. V létě sedí na vrcholu chlapík ze služby parku a hlídá lidi a myslím, že jim má říct, aby nechodili na druhou stranu. Nicméně když jsem přišel z druhé strany, dal jsem mu jedno jablko, protože jsem jich měl pár rezervních a v podstatě už žádné jídlo nepotřeboval, tak se na mě usmál, já přelezl ostnatý drát a šel zpátky. Mimochodem tato "zakázaná" stezka je stejně jako všechny stezky v pohoří Qinling dobře značená červenými páskami.Nedaleko lanovky jsme jednou chtěli sejít z oficiální stezky, ale zastavili nás tam lidé z parku, že je tam zákaz vstupu. K tomu ale dodal, že pokud tam opravdu chceme jít, ať jdeme z druhé druhé strany, tamtotiž nikdo není a nemá nás kdo zastavit. Nikoho nebude zajímat, když sem přijdete ze "zakázané" oblasti.
Takováto upozornění jsem slyšel ještě několikrát. Loni jsme se vydali do oblasti uzavřené pro cizince i pro osoby s trvalým pobytem v Číně, tedy pro mě. Ve skutečnosti je uzavřená pro všechny lidi, kteří nevypadají jako Číňané, a to já nevypadám. Je to asi 3 hodiny autem na západ od Xi'anu a túra je docela dlouhá, takže jsme tam jeli pozdě odpoledne a chtěli jsme se ubytovat v hotelu, vstát asi v 5 ráno, dát si nějaké jídlo a začít lézt nahoru. Věci se bohužel vyvinuly jinak. Jakmile lidé z hotelu uviděli můj obličej, zavolali policii, protože to je jejich povinnost, a byli jsme požádáni, abychom šli na policejní stanici. Tak jsme tam došli, oni si napsali naše čísla OP a řekli nám, že tam nesmím být, protože celá oblast je pod vojenskou kontrolou. Zajímavá část se stala hned potom. Jakmile policista splnil svou povinnost, řekl mým přátelům, že vlastně problém není v tom, že tam jsem, ale že mě někdo viděl. Takže příště, poradil, stačí přijít sem, nejít do hotelu nebo restaurace a hned začít lézt nahoru a všem to bude jedno. Zajímavé. A moji kamarádi turisté (tentokrát jsem šel se svými spolupracovníky) mi to později řekli velmi neomaleně. Pokud se rozhodneš vždy dodržovat všechna pravidla, daleko se nedostaneš. Vcelku vtipné a pravdivé.Mám tedy dojem, že když Číňané vidí v horách nápis "nevstupovat, zakázaná oblast", vykládají si to jako "jdi tam, je tam něco zajímavého". Je to v souladu s Čočíkovým komentářem (v jeho kanálu na YouTube https://www.youtube.com/c/cocik) o Číně, že je to zde "punková" společnost. Lidé dodržují běžné pravidla jak se jim chce, a pokud existuje nějaká skulinka, určitě ji využijí.
Zajímavou otázkou je také velká rozšířenost informovanost v Číně, tak nějak všichni vždycky všechno vědí. Netuším, jak je to možné, je to jako z filmu "Adéla je nevděčná: tady se rozkecá všechno".